Plavání dětí Praha západ Libeř

na hraní a velké plovoucí desky, po kterých děti ve vodě lezly. Některým dětem se po ukončení plaveckého výcviku ani nechtělo z vody. hodina výuka neprobíhala Škola měla uhelné prázdniny, a proto se této hodiny nezúčastnila. Náhradní termín se uskuteční tehdy, až bude v rozpise volno. hodina chlapců, dívek, hod Trenéři si tentokrát děti rozdělili pouze do dvou skupinek. Do první skupinky šly děti, které se vody nebojí a mají z ní dobrý pocit, jsou soutěživé a jen tak je nic nezaskočí. Byly tam samozřejmě chlapci, kteří v minulých plavání dětí Libeř hodinách plavali v první skupince a ještě se k nim přidalo pár děvčat z dřívější druhé a třetí skupiny. Jiřík se uzdravil a do vody se spolu s ostatními z druhé skupinky moc těšil. V této skupině se objevily děti, které se pořád trochu obávaly a nebyly si samy sebou ve vodě moc jisti. Spolu s Jiříkem tu byla Pavlínka, Terezka a Ivetka, která se na hodině plaveckého výcviku objevila poprvé. Nejdříve na sobě nedávala vůbec znát strach z vody, ale jakmile se měla ve vodě pohybovat, bála se. Před vstupem do vody se obě skupiny pořádně rozcvičily na suchu. Dětem se to velice líbilo a smály se. Pak následovalo skákání nebo vstup po schůdcích do vody. Dívky a chlapci z Kocanda první skupiny skákaly do vody s radostí a chtíčem, potápěly při tom hlavy a vůbec si nezacpávaly nos. Voda v očích jim byla ale stále plavme dětem Libři nepříjemná, a tak si je otíraly. Kromě Terezky, Pavlínky, Ivetky a Jiříka si nikdo ani nevzpomněl na nadlehčovací pás a pohybovaly se ve Zdiměřice

vodě bez jakékoli nadlehčovací pomůcky. Jiřík se oproti první hodině výrazně zlepšil. Účastnil se her, dostával se od kraje bazénu, cákal na ostatní a smál se. Žádné slzy ani žádný strach nebyl znát. Oproti tomu nová Ivetka se držela Pavlínky a společně se z rohu bazénu skoro nehnuly. Jako cvičení ve vodě trenéři opakovali splývání na zádech s destičkami, na břiše s potopením hlavy a později i plavání pro děti Libře splývání bez destiček. První skupina již nacvičovala, nejdříve na suchu později i ve vodě, techniku plaveckého způsobu kraul, skok po hlavě ze sedu. Druhá skupina se zaměřovala stále ještě na odstranění strachu z vody a získání citu k vodě, takže děti bublaly do vody, Osnice snažily se položit na vodu a potopit hlavu. Pavlínka s Ivetkou potopily hlavu jen když je trenérka přemluvila a to tak, že hned po vynoření si začaly rychle otírat oči. Některé děti byly velice neposlušné a pokoušely svoje schopnosti tím, že postupovaly více do hloubky a to plavání dětí Libeř trenéři neviděli rádi. Na konci první části hodiny se trenéři snažili zařadit nějaké hry, při kterých využijí potápění. Bylo to například podplavávání kamarádovi mezi nohama, což zvládli jen ti nejzdatnější, nebo lovení puků. Děti, které se bály měly k Herink dispozici velké desky, na které se položily a mohly se na kamarády dívat a cítit se trochu bezpečněji. Po přestávce děti znovu skákaly do libeřskou pražskou výměny autoskly

Libři plavat dítěti