Plavání dětí Praha 4 Hodkovičky

názorů a postojů, které vesměs mimoděk, neuvědoměle ovlivní jeho vlastní budoucí rodinu, kterou jednou založí, výchovu jeho vlastních dětí, které se mu jednou narodí. Vliv plavání na vývoj a výchovu dítěte Historie a současnost plavání V dávné minulosti byl plavání dětí Hodkovičky předchůdce člověka nedílnou součástí přírody a stejně jako všichni živočichové na naší planetě, jeho život vznikl v prvotním Barrandov moři. Voda, stejně jako ostatní živly nás ve svých různých podobách do dnes fascinuje. Jsme k ní přitahováni a zároveň v nás vzbuzuje respekt. Jsme prostě od počátku spojeni s vodou. Všichni živočichové včetně savců umí na určité úrovni plavat. Jedině člověk se svým biologickým a společenským vývojem odcizil přírodě natolik, že ztratil kromě jiných schopností také schopnost plavat bez učení. Kultivací instinktivních vlastností a her ve spojení s prací došlo k postupnému vydělování se člověka z ostatní živočišné říše. Praha 12 Hlavním problémem bylo přežít, udržet rod. Vcelku bezbranný tvor mobilizoval své fyzické i duševní síly, začal zdokonalovat zbraně a začal soustavně cvičit. Základem byly přirozené pohyby, chůze, běh, skoky, překonávání překážek, plavání. V období prvobytně pospolné společnosti nemáme žádné doklady o vztahu člověka k plavání. V těchto dobách člověk pravděpodobně plaval tak, že napodoboval pohyby zvířat, to je hrabání. Tak dosud plavou domorodci v nitru Afriky a Jižní Ameriky. Velkého rozmachu dosáhla tělesná výchova v období plaváním dítěte Hodkovičkách

otrokářské společnosti. Otrokáři jako představitelé vládnoucí třídy měli zájem, aby jejich děti dostaly co nejlepší vzdělání. Hodkovičkám dětské plavecké Zvali proto do svých domů učitele, kteří vyučovali základům tehdejších věd, různým druhům umění a tělesné výchově. Ze starého Egypta máme několik dokladů, které ukazují na velkou oblíbenost plavání. Jsou to malby na vázách, četné sošky, které zobrazují plovoucího člověka. Na některých najdeme zobrazené i obrazy žen, což svědčí o tom, že plavání v tehdejších dobách bylo přístupné i ženám. Největšího rozmachu dosáhla tělesná výchova ve starém Řecku. Plavání bylo považováno za jeden z nejdůležitějších Dvorce vyučovacích předmětů v gymnáziu. Plavání mělo velký podíl v tělesné přípravě řeckého vojáka. Významnou úlohu v námořních

plavat dítěti Hodkovičkami

bitvách měla skupina speciálně vycvičených plavců, jejichž úkolem bylo přiblížit se pod vodou k nepřátelským lodím a tam způsobit plavání dětí Hodkovičky paniku ještě před zahájením bojů. Řecký způsob výchovy vojáka se později přenesl i do Říma. Na Martově poli na březích Tibery se učili vojáci plavat v šatech i ve zbroji. Poslední část římské epochy je charakterizována úpadkem tělesné výchovy. Místo zdravého soutěžení nastoupila éra zápasů gladiátorů, které obvykle končily smrtí jednoho ze zápasníků. Obdobou gladiátorských zápasů ve vodě byly tzv. naumachie, při kterých se snažil jeden zápasník utopit druhého. Feudální společnost dovršila úpadek tělesné výchovy. Zásluhu Lahovičky na tom měla křesťanská ideologie, která zakazovala jakoukoli péči o tělo. Teprve humanismus přinesl určité uvolnění od církevní