pasu plavecký pás Beruška, plovák ryba nebo umístit pod tělo vodní nudle, nadlehčovací hranol viz. příloha č Pro zpestření výuky můžeme zařadit různou rytmizaci dolních a horních končetin například v poměru Výhodou plaveckého způsobu můžeme považovat, že ze začátku žáci nemusí potápět obličej a můžou plavat s bradou nad hladinou. I pohyb horních končetin zvládají žáci velmi dobře. Praha 18 Potíže dělá nácvik pohybu dolních končetin a zvláště souhra. Žáci nemají, vzhledem k poloze na břichu, dostatečný přehled o tom, jak pohyby provádí. Méně šikovným jedincům dělá mnohdy problém pohyb pochopit. Za velkou výhodu můžeme považovat výcvik plaveckého způsobu prsa v mateřské škole, kde se žáci seznámí s tímto plaveckým způsobem a pozdější výuka v rámci výuky na stupni jim nedělá problém. U tohoto plaveckého způsobu je menší energetická náročnost a tím možnost uplavání větší vzdálenosti Puš, Znak Z počátku sloužila poloha na zádech spíše k odpočinku, člověk zpravidla čelil únavě tím, že se zastavoval a šlapal vodu. Aby si usnadnil Ládví dýchání, pokládal zakloněnou hlavu na hladinu. Později začal v této poloze člověk zabírat nohama i rukama a tím se dostával do pohybu. Pohyb dolních končetin připomínal plavecký způsob prsa. Znak se v tehdejší době vyznačoval současnými pohyby paží soupaž a současnými plaváním dítěte Bořanovice pohyby nohou sounož. Plavci přesouvali paže do výchozí polohy pod hladinou, protože paže a nohy zabíraly současně, začal se užívat název Bořanovicím plavou s dítětem
znak soupaž soudobý. Brzy však začala převládat rychlejší varianta, při níž se přenášely paže vzduchem, jednalo se o techniku znak soupaž nesoudobý, paže a nohy se při záběrech střídaly. V dalším vývoji se prosazovaly dvě tendence záběru horních končetin, jedna část plavců se snažila napodobit kraul v poloze na zádech tak, že zabírala nataženou končetinou pod tělem s maximálním využitím rozsahu soukromou školkou Prahou východ Bořanovicemi