Další služby

Kojenecké masáže
Kojenecké a dětské masáže jsou vhodné pro děti každého věku a můžete je použít také při masáži dospělých členů rodiny. Odplavují negativní emoce a napomáhají odstranění poporodního traumatu, zmírnění dětské koliky, zlepšení astmatu, ekzému a alergie. Slouží k navázání neverbální komunikace, zklidnění dítěte, relaxaci a výrazně prohlubují vazbu mezi matkou a dítětem. Děti, mající možnost láskyplného dotyku s maminkou, lépe prospívají, rychleji se uzdravují a dochází u nich k zlepšení spánkového rytmu. Obzvlášť obrovský význam mají u nedonošených novorozenců, při poruchách psychomotorického vývoje, při lehké mozkové dysfunkci a u hyperaktivních dětí. U větších dětí napomáhají při léčení dyslexie, dysgrafie, a dyskalkulie. Pravidelné masáže stimulují krevní oběh, zpevňují svalstvo, zlepšují koordinaci pohybu, zkvalitňují dýchání. Napomáhají lepšímu soustředění a zvyšují odolnost proti nemocem.Kojenecké a dětské masáže jsou vhodné pro děti každého věku a můžete je použít také při masáži dospělých členů rodiny. Odplavují negativní emoce a napomáhají odstranění poporodního traumatu, zmírnění dětské koliky, zlepšení astmatu, ekzému a alergie. Slouží k navázání neverbální komunikace, zklidnění dítěte, relaxaci a výrazně prohlubují vazbu mezi matkou a dítětem. Děti, mající možnost láskyplného dotyku s maminkou, lépe prospívají, rychleji se uzdravují a dochází u nich k zlepšení spánkového rytmu. Obzvlášť obrovský význam mají u nedonošených novorozenců, při poruchách psychomotorického vývoje, při lehké mozkové dysfunkci a u hyperaktivních dětí. U větších dětí napomáhají při léčení dyslexie, dysgrafie, a dyskalkulie. Pravidelné masáže stimulují krevní oběh, zpevňují svalstvo, zlepšují koordinaci pohybu, zkvalitňují dýchání. Napomáhají lepšímu soustředění a zvyšují odolnost proti nemocem.
Jak kurz probíhá?
Během tří, přibližně 90ti minutových setkání, si osvojíte techniku dětských masáží na svém miminku či větším dítěti. Těhotné maminky se mohou masáže naučit na našich panenkách ještě před narozením svého děťátka. Seznámíte se současně se základy aromaterapie a využitím této techniky nejen při masážích, ale také při různých zdravotních problémech dítěte. Naučíte se říkadla a písničky napomáhající zklidnění dítěte a rozvoji jeho motoriky. Masírovat budeme čistými rostlinnými oleji a silicemi, (které jsou v ceně kurzu) při dětské relaxační hudbě. Můžete si u nás zakoupit knihu o kojeneckých masážích od Jany Hašplové, CD s relaxační hudbou, oleje a silice. Po objednání a domluvě termínu na níže uvedeném telefonním čísle Vás navštíví lektorka přímo u Vás doma, masáže tak probíhají v domácím a pro miminka známém prostředí.
Co si máte připravit?
Jednorázovou podložku, dostatek látkových plen a náhradní plenky pro miminko. Pohodlné oblečení a ponožky pro sebe.
Lektorské kurzy
Všechny kurzy jsou pořádány ve spolupráci s Centrem pro rodinu a sociální péči v Brně.
Nastřelování náušnic
z chirurgické oceli nebo ze speciálního kovu, potaženy 24karátovým zlatem - žlutý kov, nebo palladiem - bílý kov
malé a větší provedení
ozdobeny barevnými kamínky
sterilně jednorázově zabaleny
jsou vyměnitelné
neobsahují nikl, ani jiné zdraví škodlivé látky
jsou testovány Státní zkušebnou a je na ně vystaveno Prohlášení o shodě
Ostatní informace

Následující řádky vám přiblíží pojem novorozeneckého a kojeneckého plavání ještě předtím, než se pro plavání s vaším miminkem rozhodnete. Nejde při něm o žádné sportovní výkony, ani výuku stylového plavání. Je to pohybová a sociální aktivita, přirozeně rozvíjející pohybové a komunikační schopnosti dítěte, přinášející radost a potěšení nejen vašemu děťátku, ale i vám.
Voda v lidském životě
Počátky našeho života jsou zcela jednoznačně spojeny s vodou. Plodová voda představuje přirozené a ideální prostředí pro vývoj plodu v děloze - umožňuje mu pohyblivost, zajišťuje stálou tělesnou teplotu a chrání před otřesy i přímým zraněním. Složení plodové vody se v zásadě neliší od složení mateřské plazmy a v mnohém se podobá mořské vodě. Po celou dobu nitroděložního života se dítě vyvíjí a roste v měkkém a teplém vodním prostředí, slyší matčin hlas a tlukot jejího srdce, cítí se naprosto bezpečně.
Většina těhotných žen se vodě cítí odlehčeně a uvolněně a plavání je pro nastávající matky nejen bezpečné, ale přímo blahodárné. Voda je matkám nápomocná především v pozdějších měsících těhotenství, protože nadlehčuje určitou část váhy, kterou musejí nést. Existují ženy, které neumějí plavat, ale v těhotenství je voda přitahuje a ve vodě se cítí spokojené. Plavání je pravděpodobně jediný sport, který mohou těhotné praktikovat až do samého porodu. Po porodu hraje voda i nadále životně důležitou roli v procesech vytváření citových vazeb a pečování o dítě. Rituál koupání novorozeněte bývá obvykle důvěrnou chvílí, při níž matka své dítě hýčká a věnuje mu ničím nerozptylovanou pozornost. Dítě cítí, jak mu voda omývá tělo a to ho naplňuje pocitem lehkosti, volnosti a síly. Voda nadlehčuje část jeho váhy a proto může provádět za její pomoci nejrůznější pohyby.
Novorozenec, který se během prenatálního vývoje deset lunárních měsíců vyvíjel ve vodním prostředí – v plodové vodě, je na kontakt s vodou navyklý, voda pro něj prozatím znamená jistotu, klid a pohodu. Řada výzkumů a testů prokázala, že novorozenci mají vrozený plavací reflex a reflex zatajení dechu při kontaktu s vodou, který přetrvává zhruba do třetího až čtvrtého měsíce. Jak se postupně vyvíjejí vyšší centra mozkové činnosti, nemluvně svou „primitivní“ reakci ztrácí a jeho vrozená důvěra k vodě klesá, postupně se ztrácí, až vymizí zcela. Trvá potom i několik let, než ji opět získá, nikoli už ovšem na instinktivním základě, ale na základě osvojené schopnosti.
Pokud se vrozený reflex začne posilovat v období před jeho vymizením, vrozená dovednost se upevní a u dítěte přetrvá. Smyslem kojeneckého „plavání“ tedy není naučit dítě plavat, ale jde především o upevnění schopností, které jsou mu více či méně geneticky dány a které by se nemusely rozvinout při preferenci přednostního zajišťování pouze biologických potřeb dítěte. Od raného věku bychom tedy měli dítěti nabízet častý kontakt s vodou a přivykat je na pohyb ve vodě. Kromě upevnění vrozených obratností vzniká společným pobytem ve vodě mezi rodiči a dítětem velmi úzký fyzický kontakt, který se významně podílí na vytvoření a upevnění pozitivní citové vazby. Můžeme tedy říci, že k všestranné péči o novorozence patří také intuitivní a promyšlené stimulování jeho vývoje založené na radostném prožití společně stráveného času dětí a rodičů ve vodním prostředí.
Význam kojeneckého plavání
Při plavání je lidské tělo nadlehčováno a tím je odlehčován i podpůrný aparát, hlavně kosti a klouby. Pobyt ve vodě uspokojuje psychické potřeby dítěte a formuje vztah k aktivním pohybovým aktivitám. Výzkumy a zkušenosti ukazují, že pobyt kojenců a malých dětí ve vodě má stimulující efekt na zvýšení vnímání, koncentrace i pozornosti a současně na rozvoj motorických dovedností. Děti, zejména ty, které začnou plavat před 12 měsícem věku, jsou nejenom zdravější, ale jsou ve vodě uvolněné, klidné, méně bojácné v novém neznámém prostředí a také více nezávislé. Nejdůležitějším záměrem plavání kojenců je, aby si děti zvykly na vodu, naučily se jí nebát ale zároveň měly před vodou respekt a uměly reagovat v nejrůznějších situacích, které mohou ve vodním prostředí nastat. Kojenecké plavání je přínosem pouze v návaznosti na dobrou základní péči a všestranné působení na celkový rozvoj dítěte.
Plavání příznivě ovlivňuje a stimuluje:
psychomotorický vývoj
srdečně - cévní a dýchací systém
imunitní systém - děti se otuží a získají větší odolnost vůči nemocem
střevní peristaltiku (pomáhá odstraňovat bolesti bříška při nadýmání)
všechny smysly, koncentraci pozornosti
celkové otužení organismu
výchovné a hygienické návyky
svalovou soustavu, pohybové dovednosti
rozvoj rovnováhy a koordinaci pohybů
sílu a vytrvalost
vitální kapacitu plic
zdravý spánek a dobré trávení (chuť k jídlu)
citový vývoj
orientační schopnosti
posiluje:
sounáležitost mezi rodiči a dětmi
sociální vazby dítěte
vědomí dítěte o schopnosti učit se novým věcem
soustředěnost a pevnou vůli
vědomou spolupráci s rodiči i s ostatními dětmi
zdraví dítěte
adaptabilitu na vodní prostředí
sebedůvěru dítěte
vzájemné porozumění a citovou vazbu mezi rodiči a dětmi
umožňuje rodičům:
V klidu a bez každodenního stresu věnovat veškerý svůj čas a pozornost svému dítěti. Strávit společnou chvíli s dítětem při radostné hře ve vodě
prožít blízkost a vcítění. Hlavně maminkám - zpestření mateřské dovolené
vzájemnou výměnu zkušeností s ostatními rodiči a schopnost relaxace se svým dítětem. Prohlubování citových vazeb mezi nimi a dítětem naučit se správným manipulačním technikám na suchu i ve vodě a obecné péči o dítě.
Umožňuje dětem:
získávat různorodé zkušenosti
prožitek radosti z pochvaly
uvolňovat napětí a stres
uvědomění si sama sebe
ovlivnit svůj pohyb
zjistit, že každý pohyb se setkává s reakcí
rozvíjet své poznání a komunikaci
osvojit si nové dovednosti
usměrnit některé nežádoucí vývojové odchylky a vady pohybového aparátuusměrnit některé nežádoucí vývojové odchylky a vady pohybového aparátu
naučit se dovednostem, které mohou snížit riziko tonutí
překonání zábran a překážek
seznámit se s působením vody a získat pro ni cit
prožitek radosti z pohybu ve vodě
slouží jako:
předpoklad harmonického procesu růstu i vývoje dítěte
celoživotní prostředek podpory zdraví
podpůrný prostředek rehabilitace
základ pro pravidelné sportovní pohybové aktivity
jedna z mála pohybových aktivit pro děti do jednoho roku
příprava na vstup do kolektivu
rizika:
nadhodnocená očekávání rodičů
snaha rodičů o nepřiměřené urychlování vývoje dítěte
kladení přemrštěných požadavků na dítě
spěch, nervozita či obavy rodičů
nerespektování nálady dítěte
nedodržení hygienických podmínek
nedodržení správné teploty vody
neprofesionální přístup instruktorky
Plavání Vašeho dítěte
S „plaváním“ novorozence můžeme začít už po zahojení pupíku v dětské vaničce a posléze ve velké domácí vaně. Díky kojeneckému „plavání“, se rodiče naučí své miminko správně držet a získají jistotu a zručnost při základní manipulaci s dítětem na suchu i ve vodě. „Plavání“ s novorozenci spočívá především v klidném vznášení a splývání na hladině s potopenými oušky. Důležitou dispozicí pro plavání je nízká hustota těla děťátka, jež umožňuje, že tělíčko je vodou příjemně nadlehčováno. Novorozenec se s naší pomocí vznáší ve vodě v šikmé poloze a může provádět řadu nekoordinovaných pohybů končetinami, které připomínají plavání, ale jsou zcela spontánní, neboť kojenci chybí motorické schopnosti. Rodič zpevňuje šíjovou oblast vhodným úchopem a od polohy v klubíčku postupně přechází k dalším aktivním prvkům vedení děťátka po vodní hladině. Nové prvky jsou vždy zařazovány po zvládnutí předešlých a tím si dítě určuje vlastní tempo zvládání jednotlivých na sebe postupně navazujících poloh a prvků. Novorozenecké „plavání“ volně přechází do „plavání“ kojeneckého (od 2. do 12. měsíce věku) s nácvikem abecedy potápění a postupným otužováním kojence. Začít plavat s děťátkem je tedy dobré včas – nejlépe v době, kdy dítě teprve získává zkušenosti a nemá zatím zábrany vůči ničemu novému. Je důležité, aby se děti naučily vody nebát, ale současně neztratily respekt z vodního živlu. V době, kdy si dítě zvyká na nové prostředí v bazénu, se snažíme udělat maximum pro to, aby se cítilo příjemně a bezpečně, nabízíme mu různé hračky pro odreagování a pevně, ale s citem je objímáme. Postupně se děťátko cítí stále jistěji a my uvolňujeme sevření a snažíme se ho spíše zlehka přidržovat. Později se děti bez obav pohybují ve vodě samy. Na správné manipulaci závisí nejen spokojenost děťátka, ale i jeho správný pohybový vývoj.
Děti se v kurzu přirozenou a hravou formou za pomocí písniček, básniček a hříček postupně učí základním plaveckým dovednostem. Naučí se splývat v poloze na zádech i na bříšku, bez obav se potápět a orientovat pod vodou, skákat a vydechovat do vody. Především však získají cit pro vodu, který je důležitý pro pohyb ve vodě a nezbytným předpokladem pro pozdější výuku plavání. Plavat plaveckými způsoby se děti učí až kolem třetího roku věku, kdy dokáží věrněji reprodukovat pohyb a motoricky zvládnou jednotlivé prvky plaveckých stylů .
Reakce dětí na vodu
Každé dítě je jiné a proto jsou jiné také reakce dětí na vodu. Některé děti se v bazénu cítí hned “jako doma”, jiné naopak mohou zpočátku plakat a to i přesto, že se doma ve vaně koupou rády. Je to prostě jen proto, že jsou citlivější na změnu prostředí a seznamování se s novými věcmi a lidmi. Potřebují jen delší dobu na aklimatizaci. Hodně záleží na rodičích, jak svému dítěti pomohou toto období překlenout. Někteří rodiče klidně a trpělivě pokračují až do doby, než si děťátko zvykne. Jiní si však neuvědomují, že přenášejí své obavy, nervozitu a nedostatek sebedůvěry na své dítě, a to je následně zbytečně ustrašené.
Vaše děti by se měly na plavání a na čas strávený v bazénu se svými rodiči těšit, pobyt ve vodě musí být pro ně příjemný a zábavný. Jedině tak je může motivovat zvědavost ke zkoušení nových dovedností a cviků. Přesto se může stát, že dítě nemá na některé lekci dobrou náladu (je unavené, nenaladěné, rostou mu zoubky) a je plačtivé. V takovém případě není vhodné dítě do aktivit nutit a pokud se nedá utišit pohoupáním ve vodě a pomazlením, je lépe plavání pro daný den ukončit.
Pokud je vaše děťátko méně přizpůsobivé a hůře si zvyká na nové prostředí, můžete se rozhodnout pro postupnou adaptaci dítěte a využít možnosti prohlídky prostor, kam budete na kurz docházet. Po domluvě s instruktorkou se můžete rovněž rozhodnout pro jednotlivou ukázkovou hodinu a zjistit tak, zda vám i dítěti lekce vyhovují. Na všechny lekce placeného kurzu se snažte docházet včas, abyste se vyhnuli spěchu a tím i psychickému tlaku na dítě vlivem vaší nervozity. Jen tak připravíte sobě i svému dítěti ideální podmínky ke klidnému zahájení kurzu, z něhož bude vaše dítě čerpat zkušenosti po celý život.
Potápění
Potápění je přirozenou součástí kurzů plavání kojenců. Je to něco, co se děje jakoby mimochodem během pobytu ve vodě. Potápění je pro dítě jiný způsob pohledu na svět. Možnost pohybovat se pod vodou bez zábran mu dává pocit svobody. Dítě se naučí nepodléhat panice, spadne-li náhodou do vody a je připraveno na nečekanou událost. Rodiče získávají pocit jistoty, když vědí, že jejich dítě zvládá plavání i pod vodou a sebezáchranné techniky.
Co je reflex zadržení dechu?
Reflex zadržení dechu při kontaktu s vodou mají děti vrozený z nitroděložního života a přetrvává zhruba do 3 - 4 měsíců věku dítěte. Pokud se reflex začne upevňovat v době, kdy ještě zcela nevymizel, děti nemají žádné problémy s nácvikem zadržení dechu při potápění. Postupně je reflex nahrazován vědomým zadržením dechu. Při nácviku zadržení dechu používáme tzv. Abecedu potápění.
A jak to funguje při zadržení dechu? Hrtanová příklopka se uzavírá a zablokuje dýchací cesty, uvedou se v činnost polykací reflexy, činnost srdce se sníží, zvýší se tlak krve, paže a nohy se začnou rytmicky pohybovat a krev z paží a nohou se přerozdělí do životně důležitých orgánů – srdce a mozku. To vše má jediný cíl – šetřit kyslíkem a dostat se na hladinu vody.
Co je Abeceda potápění?
Je to systém po sobě jdoucích a na sebe navazujících kroků – nácviků dovednosti zadržení dechu. Prvním krůčkem ve výuce potápění je otírání obličeje mokrou dlaní a začínáme s ním v rámci plavání buď již u vás doma nebo při prvních lekcích v bazénu. Prvek potom sami opakujete i několikrát během dne u umyvadla, po vyslovení jasného signálu. Po zvládnutí jednoho prvku přecházíme k polévání obličeje vodou z dlaně, z kelímku a později i k potápění. Dítě se brzy naučí podmíněným chováním spojit signál s kontaktem s vodou a naučí se vědomě zadržet dech.
Nikdy se s dětmi nepotápějte bez dohledu odborného personálu, pokud sami nemáte dostatečné zkušenosti.
Otužování
Novorozenec se sám nedokáže pohotově vyrovnat se změnami teploty v okolí a reaguje na ně změnou své tělesné teploty (je termolabilní). V případě malých a nedonošených dětí je vhodné tělesnou teplotu sledovat a řídit se podle ní.
Otužování novorozence spočívá v dobré hygieně, správné pokojové teplotě, správném oblékání a pobytu na čerstvém vzduchu (pro otužování je nenahraditelný). Zdravý novorozenec může být venku za příznivého počasí poměrně brzo po návratu z porodnice. V zimě a při nepříznivém počasí dítě zvykáme na venkovní vzduch postupně, začínáme pobytem u otevřeného okna. Dítě chráníme před přímým sluncem, deštěm, silným větrem (roznáší prach a infekci), mlhou a přímým mrazem pod -5° C. S novorozencem se vyhýbáme hromadným dopravním prostředkům a obchodům, kde je vždy zvýšené nebezpečí přenosu infekce. Dítě často přebalujeme a dopřáváme mu tak vzduchovou koupel – teplota vzduchu stačí 22 – 25° C. Na koupání je vhodná teplota vody 37 – 36° C. Při oblékání dítěte se neřídíme teplotou ručiček (bývají většinou spíše chladnější), ale zahřátí dítěte zkoušíme pod krčkem.
Při otužování kojenců (od jednoho měsíce věku) začínáme postupně snižovat teplotu v místnosti při běžném denním pobytu na 20 až 18° C a v místnosti na spaní na 16° C. Dopřáváme dítěti častou vzduchovou koupel – svlékneme je do naha a umožníme mu volný pohyb (10 až 15 minut). Teplotu vody ke koupání postupně snížíme na 34 C Stále větší význam pro otužování má pobyt venku a to téměř za každého počasí (výjimku tvoří silný vítr a mráz, přímý a silný déšť, mlha a smog).
Pokud jste se přihlásili na kurz plavání v bazénu s batoletem a nemáte za sebou kurz vaniček u vás doma (kde vám otužování instruktorka vysvětlila), doporučujeme, abyste sami začali dítě postupně otužovat, aby bylo připraveno na teplotu vody při výcviku a bylo schopno přirozeně zvládat přechody mezi bazénem a venkovním prostředím. Je vhodné začít dítě otužovat vzduchovými koupelemi - nechávat je pohybovat se stále častěji na stále delší dobu vysvlečené a přitom nezvyšovat teplotu v místnosti. Navykejte děti na chladnější vodu při koupání tak, že na konci koupele vsunete do vany sprchu s puštěnou studenou vodou a dítě několikrát přiblížíte do oblasti chladné vody – nejprve nožičkami, pak otočte k chladné vodě záda a nakonec bříško s tím, že se vždy vrátíte zpět do teplé vody na druhém konci vany.
Větší batolata, která si již zvykla na používání sprchy, můžete na konci koupání sprchovat vlažnější vodou.
Vzhledem k tomu, že plavání bude pro dítě znamenat také zvýšenou fyzickou a psychickou zátěž, podávejte dětem (obzvlášť v zimním období nebo v době prudce se měnícího počasí), zvýšené dávky ovoce a zeleniny bohaté na vitamín C. Pokud chcete, můžete podávat dítěti homeopatika (osciloccoccinum, imunostimulátor nebo echinaceu) na podporu obranyschopnosti organismu.
Zásady při plavání
Pokud není vaše dítě zvyklé na sprchu, pozvolna je připravujte – začněte se sprchováním (teplou vodou) nožiček a ručiček, zádíček, bříška a nakonec i hlavičky. Doma i při cestě na plavání je vhodné děti připravovat na dění v kurzu. Povídat si s dítětem o převlékání v šatně, mytí a sprchování, otužování i o spolupráci s tetou ve vodě, společném zpívání i potápění. Doporučuje se vhodná pozitivní motivace dítěte. Výsledky dětí mohou být velmi kladně ovlivněny pravidelným „plaváním“ doma ve vaně ve spojení s klasickým koupáním.
První 2-4 lekce mohou být poznamenány adaptací dítěte na nové prostředí, děti mohou být plačtivé, nesoustředěné, hůře spolupracovat. Vždy s dětmi pracujte klidně, vlídně a trpělivě
Zásady:
na činnost s dítětem se předem připravte
batolata k činnosti vhodně motivujte
dítě by nemělo plavat unavené, hladové nebo s plným žaludkem (20 – 30 min po jídle)
k činnostem dítě lákejte, povzbuzujte, ale nenuťte
přistupujte k dítěti citlivě, trpělivě a jemně
pracujte s ním klidně a rozvážně, nespěchejte
neztrácejte vizuální kontakt s obličejem dítěte
udržujte s dítětem verbální i neverbální kontakt (povídání, zpívání, úsměv...)
průběžně kontrolujte zdravotní stav dítěte (nálada, projevy dítěte, dýchání, kůže)
nikdy své dítě nepřetěžujte
dítě hodně chvalte i za sebemenší úspěch
potápíme pouze uvolněné a pohodové dítě (nesmí plakat, zaklánět hlavičku ani pánev), ruce i nohy musí zůstat volně před tělem a hlavička v předklonu
po plavání děťátko dobře omyjte, osušte a nezapomeňte na vysušení oušek
po očkování plavání na 3 -7 dní přerušte (podle reakce na očkování)
buďte dítěti vzorem nejen v dodržování osobní hygieny a otužování, ale i při spolupráci s vlastní nebo suplující instruktorkou, cvičení, zpěvu i potápění.
nikdy neporovnávejte děti navzájem v šikovnosti a získaných dovednostech
plavání kojenců není senzace, ani soutěžení nebo prestižní záležitost rodičů
Bezpečí dětí v souvislosti s vodou
Tonutí je druhou nejčastější příčinou úmrtí nebo těžkého psychomotorického poškození dětí v různých zemích celého světa. Více než 50% utonutí se však stane v blízkosti břehu. V zahraničí se této oblasti věnuje mnohem větší pozornost, mnoho plaveckých klubů se věnuje výhradně nácviku sebezáchranných dovedností již od kojeneckého věku dětí. Žádná metoda kojeneckého plavání však nezaručuje stoprocentní ochranu před utonutím. Dostane-li se dítě do ohrožení života tonutím, může být situace zkomplikována například těžkým nebo objemným oblečením, silným proudem, extrémně studenou vodou, mrazem, strachem nebo stresující nepřítomností dospělých. To vše může způsobit, že dítě nebude schopné aplikovat v takovémto prostředí to, co se již naučilo.
Pravidelným plaváním získané dovednosti a zkušenosti s vodním prostředím však výrazně snižují riziko utonutí malého dítěte v prvních okamžicích nenadálého kontaktu s vodou, dítě má podstatně větší šanci na přežití. Již od útlého věku můžete tyto šance při plavání zvyšovat přivykáním dítěte na jednoduchá bezpečnostní pravidla (podobně jako při přecházení ulice). Dítě by se mělo naučit, že nemá chodit samo bez vědomí dospělého do vody, na loď nebo na molo, že do neznámé vody má zásadně skákat nohama napřed a podobně. Zejména pokud máte doma bazén, je důležité, aby dítěti byla vštěpována základní bezpečnostní pravidla v souvislosti s vodním prostředím. Přestože dítě neumí ještě mluvit, rozumí těmto jednoznačným pokynům velmi dobře Současně existují další možnosti, jak bezpečí dětí zajistit (bazénový alarm, kryt vodní hladiny, který udrží váhu dítěte apod.).